MORAVSKÝ DEVON
V Moravsko-slezské oblasti se faciálně vyčleňuje drahanský vývoj - hlubokovodní sedimentace, pelagická fauna = život v otevřených vodách, přechodný vývoj - stínavsko-chabičovské souvrství (eifel), josefovské a lažánecké vápence (givet), vilémovické vápence (frasn), ponikevské souvrství (famen) a vývoj Moravského krasu. Na povrch vychází ve dvou hlavních oblastech: Moravský kras, hranický devon. Devonská sedimentace začíná usazením tzv. bazálních klastik (hematitem zbarvené slepence a pískovce). V jejich nadloží sedimentovaly na Moravě především vápence. Původní rozsah devonské sedimentace lze těžko odhadnout. V současnosti jsou devonské horniny většinou překryty mladšími karbonskými sedimenty. Devonský sled hornin je postižen variskou orogenezí a provrásněn.
Zkameněliny moravských trilobitů pocházejí především z nejmladších částí devonu a z následujícího karbonu. Vhodně tak navazují na české nálezy z oblasti Barrandienu, které jsou starší. Zatímco Barrandien končí ve středním devonu, Morava začíná devonem svrchním. Historie trilobitů z Moravy sahá do roku 1839, kdy generál Keck von Keck podal zprávu o zkamenělinách z čelechovických lomů. O osm let později, roku 1847, pak tuto lokalitu poctili svou návštěvou věhlasní paleontologové Barrande, Murchison a Keyserling. Zasluhuje si proto velkou pozornost. První práce o nalezených trilobitech pochází od Zimmermana z roku 1892, kdy publikoval jejich výčet v Trilobiten aus dem Devonkalk des Rittberg bei Czelechovitz. Poznávání moravských trilobitů bylo však velmi pomalé a jen sporadické. Až na pár výjimek jsou totiž velmi drobní, a proto byli dlouho přehlíženi. Až práce profesora Iva Chlupáče vedla k jejich částečnému systematickému zpracování. Za deset let svých výzkumů (1956-1966) popsal pan profesor celkem 46 druhů, z toho 24 nových. V posledních několika letech se podařilo objevit řadu výjimečných lokalit, například v okolí Mokré-Horákova, Březiny, Křtin a dalších.
V oblasti Moravy a Slezska byli mj. učiněny tyto nálezy - největší devonský trilobit z České republiky - zástupce druhu Digonus comes popsaného ze silně tlakově a teplotně zdeformovaných křemenců Suchého vrchu v Jeseníkách. Naši geologicky nejmladší trilobiti z Ostravska a jesenického kulmu. Jeden z nejbizarnějších trnitých trilobitů z ČR - Ancyropyge sola z Čelechovic na Hané a v neposlední řadě celá společenstva slepých druhů, např. z Chabičova.
Zdroj: www.prirodovedci.cz (autor Š. Rak)
https://cs.wikipedia.org